O Mikulovicích

První písemná zpráva o obci MIKULOVICE pochází z roku 1348. Obec se nachází v nadmořské výšce 523 metrů a na území žije kolem 200 obyvatel.

Detailní popis obce

GEOMORFOLOGIE

Toto území se nachází v geomorfologickém podcelku Jaroměřická kotlina v geomorfologickém celku Jevišovická pahorkatinu v oblasti Českomoravská vrchovina, která náleží do česko – moravské subprovincie v provincii Česká vysočina. Nejvýznamnějším geomorfologickým útvarem je Mikulovická hora. Je převážně zalesněná, pouze v místě lomu je bez souvislého lesního porostu. Osluněné plochy zarůstají postupně nálety. Na tuto horu navazuje odlesněné návrší s pastvinami, loukou a sadem na chudé půdě se skalními výchozy.

GEOLOGIE A PEDOLOGIE

Na mírně zvlněné části území jsou horniny třebíčského masivu – žulosienity překryty sprašemi, v členitější části území tvoří půdotvorný substrát deluvia a eluvia vyvřelých hornin (žulosienitu). V Mikulovické hoře je v lomu odkryto ložisko turmalicko – muskovitiské žuly.

HYDROLOGIE

V severovýchodní části katastrálního území obce – pod Mikulovickou horou – pramení potok Markovka, který je přítokem řeky Jihlavy a který z části tvoří hranici katastru s obcí Slavice. V jihovýchodní části katastru pramení Slavický potok, který se vlévá do Markovky. Dotčeným územím prochází rozvodí mezi povodím řeky Jihlavy s dílčím povodím Markovky a Rokytné.

BIOTA

Podle geobotanických údajů by na tomto území měly být na výše položených, k severu obrácených svazích, květnaté bučiny. Na teplejších plochách na návrších acidofilní doubravy, na níže položených částech katastru, na jeho jižním okraji dubohabrové háje, ve sníženinách a v nivách toku luhy a olšiny. Dotčené území leží v mírně vlhkém pahorkatinovém okrsku mírně teplé oblasti s mírnou zimou na přechodu klimaregionu MT 5 s průměrnými ročními teplotami pod 7°C a srážkami nad 600 mm v nadmořské výšce od 494 m v údolí pod Hlouškem na východním okraji katastru do výše nad 550 m na západní polovina katastru, kde je vrcholem Mikulovická hora – 586 m n. m. Drobné struktury vegetace, blízké původní se zachovaly na zbytcích nekosených pastvin na návrších v trati Na kopci, Padělky a pastvině pod silnicí  „Pastviště “ pod Mikulovickou horou.